Co vydělávají mikroprocesory?

Na globální politické a komerční scéně je jen několik významných hráčů. Ale co malé země? Konec konců, na jejich půdě často neexistují žádné užitečné zdroje a jejich akcie a měna jsou na burzách zcela mimo hodnotu. No, vynalézavost některých států může jen závidět! Podaří se jim zůstat nad vodou, i když ne vždy zákonným způsobem..

Federace Svatý Kryštof a Nevis

Je to malá země v Karibiku, jejímž hlavním zdrojem příjmů je cukrovarnictví. Je pravda, že tato činnost do roku 2006 začala přinášet pouze ztráty. Christian Calin, právník ze Švýcarska, zachránil tento malý teplý kout světa před zhroucením. Nabídl prodat občanství pro investice do místních nemovitostí ve výši 250-400 tisíc dolarů. Takový návrh získal obrovskou popularitu mezi budoucími obyvateli. Občan Svatého Krištofa dostal loajální daňové podmínky a vstup na území 128 zemí bez víz. Díky tomuto systému vydělala země až v roce 2013 100 milionů dolarů.

Tuvalu

To je ostrovní národ, umývaný vodami Tichého oceánu. Jeho vláda vynalezla vlastní cestu ven z krize: Tuvalu prodává svůj telefonní kód za peníze komukoliv. Doména ".tv" první úrovně byla také prodána za 30 milionů dolarů. Nový vlastník společnosti zároveň každoročně platí Tuvalu za další milion. Věci na ostrově by nebyly tak špatné, kdyby kvůli globálnímu oteplování nebyl v nebezpečí utonutí..

Nauru

Tato malá země nemá více než 10 tisíc obyvatel. Vznikla relativně nedávno - v roce 1968. Zpočátku si Nauru udržoval svou ekonomiku prostřednictvím vývozu fosfátů. Nauruans nežil v bídě: cestovali na sportovních vozech, létali charterové lety do sousedních rajských ostrovů a byli šťastní. Ale jakmile se fosfáty rozplynuly. Prvním pokusem o obnovení finanční pohody byla výroba milostné přehlídky mezi Da Vinci a Monou Lisou. Světové společenství nemohlo takovou výsměch génia postavit a přehlídku nepřijalo. Poté vláda začala udělovat občanství těm, kterým byl odepřen vstup do Austrálie, což je to, co dnes žije..

Eritrea

V Eritreji převládá brutální diktatura a její občané nežijí příliš šťastně. Z tohoto důvodu se mnoho z nich snaží navzdory rozhořčení státníků opustit zemi. Pak si uvědomili, že to je jejich jediná šance na obohacení. Zavedli poplatek ve výši 2% z příjmů přistěhovalců. Ti, kdo opustili Eritreu, jsou prostě nuceni tyto peníze platit, protože jinak vláda ohrožuje jejich rodiny nebo odmítá vydávat pasy..

Líbí se vám tento článek? Jako, repost a nezapomeňte zanechat komentáře!